KRYOGENIKA JAKO FASCINUJÍCÍ OBOR

Kryogenika je oborem, který se v posledních letech vyvíjí raketovým tempem. A to platí pro fyzikální obor výzkumu nízkých teplot, stejně jako pro technická zařízení, která jsou schopná teplot blízkých absolutní nule dosáhnout. Helium a další inertní plyny se zkapalňují ve zkapalňovačích, používá k chlazení, například u magnetické rezonance, v kosmonautice, ve strojírenství pro úpravu struktury oceli nebo ve vědeckém výzkumu. Kryogenní zařízení PBS již 35 let kladou důraz na preciznost a kvalitu.
KRYOGENIKA JAKO FASCINUJÍCÍ OBOR
Kryogenika, jako fyzikální obor zabývající se dosažením nízkých teplot a jejich působením na další látky, je známa již od objevení zkapalnění hélia v roce 1908. Nyní budí pozornost objev supratekutosti a supravodivosti izotopů hélia. Kryogenní technologická zařízení jsou nutná pro výkonné ochlazování experimentálních pracovišť a laboratoří, například Velkého hadronového urychlovače částic v CERNu kam PBS dodává turboexpandéry pro zkapalňování vzácných plynů, kompresory a čerpadla. Na rozdíl od běžného chlazení se kryogenika zabývá opravdu nízkými teplotami. Vědecká obec stanovila hranici mezi označením kryogenika a chlazením. Ta začíná na teplotě od 93,15 K (-180 °C), což je bod varu tzv. permanentních plynů jako je dusík, vodík, kyslík, neon a končí absolutní nulou 0 K (-273,15 °C).


Na rozdíl od běžného chlazení se kryogenika zabývá opravdu nízkými teplotami. Vědecká obec stanovila hranici mezi označením kryogenika a chlazením. Ta začíná na teplotě od 93,15 K (-180 °C), což je bod varu tzv. permanentních plynů jako je dusík, vodík, kyslík, neon a končí absolutní nulou 0 K (-273,15 °C).

V poslední době jsou kryogenní zařízení pro zkapalňovače plynů středem pozornosti především z důvodů rostoucího zájmu o zkapalněný vodík (teplota pro zkapalnění H2 je -253 °C). Ten je často nazýván palivem budoucnosti, protože by měl sloužit jako náhrada za fosilní zdroje energie. Společnost PBS Velká Bíteš vnímá vzrůstající potenciál vodíku a vyvíjí nové větší turboexpandéry CTE 300 s generátorem a výkonem až 100 kW určené primárně pro zkapalňování vodíku.

Tekutý vodík je palivo kosmických raket, ale v poslední době nachází široké uplatnění od dopravy až po energetiku.  Například ve Velké Británii jezdí autobusy poháněné vodíkem, lodní dopravy by měla podle navrhovaného závazku díky vodíku snížit emise až o 95 %, v Austrálii se staví obří vodíková elektrárna, a soukromé společnosti plánují vytvořit na orbitu Země vodíkovou čerpací stanici pro meziplanetární lety. 

Vodík je šance na dekarbonizaci ekonomiky a zelenější budoucnost a inovátorské firmy, včetně PBS, chtějí být při tom.

Podívejte se do naší produkce kryogenních zařízení, které jsou součástí těchto přelomových objevů.

Podívejte se do naší produkce kryogenních zařízení, které jsou součástí těchto přelomových objevů.